Lexus GS třetí generace se vyráběl mezi roky 2005 a 2011. Nyní nabízí za lákavé ceny špičkovou techniku. Jak funguje?
Kapitoly článku:
V nedávném bazarovém testu Infiniti jsme stručně probrali vznik luxusních odnoží japonských automobilek koncem osmdesátých let. Tentokrát se zaměříme na Lexus GS - sedan vyšší střední třídy, který ve své první generaci debutoval v roce 1991. Druhé vydání s rozdělenými světlomety (1997 - 2004), už šlo občas potkat i na našem trhu.
Třetí verze, které se věnuje tento článek, se ukázala v roce 2004, do produkce se dostala o rok později. Mimochodem poprvé v historii byl vůz i na japonském trhu označován jako Lexus, doposud se tam nazýval Toyota Aristo.
Design Yasuhide Hosady, který zachoval dělená čelní světla, byl podstatně odvážnější, i technicky ale došlo k revoluci. Nejen že vůz přešel od řadových k vidlicovým šestiválcům, začala se také nabízet hybridní varianta 450h. Ve své době šlo o nejsilnější kombinaci spalovacího a elektrického motoru s kombinovaným výkonem 253 kilowattů.
Lexus GS dnes působí spíše nenápadně. Splývavou záď podporující vynikající aerodynamiku měly už předchozí generace. Více fotek naleznete na konci článku.
To ale nebylo vše - auto nabídlo v některých verzích i elektrický posilovač s proměnným převodem, ventilovaná sedadla, přednárazový systém a dokonce i elektronické brzdy a tlumiče. Po modernizaci v roce 2007 přišel nový osmiválec 460, s podvozkem doplněným o aktivní stabilizátory, ale i drobné vzhledové retuše. V nabídce vůz zůstal do roku 2011.
V současnosti GS zůstává mimo zájem hlavního proudu, na trhu přesto naleznete dostatek vozů s cenami mezi dvěma a čtyřmi sty tisíci korun.
Co je klíčové?
- Zkontrolujte, jestli byly provedeny všechny servisní akce
- U benzinových šestiválců ověřte, jestli nespotřebovávají olej
- Prověřte stav automatu, nechte vyměnit náplň
- Auto je spolehlivé, ale komplikované, zkontrolujte jej u specialistů
- I po půl milionu km může vypadat interiér dobře - kupujte jen prověřená auta
Lexus bývá označován za synonymum neprůstřelné kvality a bytelnosti. Auta většinou skutečně dobře fungují i s vysokými nájezdy. Zcela bezproblémové však také nejsou, i když třeba s komfortními prvky nebo elektronikou nejsou hlášeny prakticky žádné potíže.
Snad jedinou výjimkou je vadné ovládání kufru. I bezklíčkové ovládání má občas svou hlavu a chová se lehce nevypočitatelně.
Podvozek bývá velmi odolný - podle mechaniků většinou stojí za případným klepáním vadné pouzdro stabilizátoru. Pořídíte jej i v druhovýrobě asi za pětistovku. Dražší bude výměna příplatkových elektronických tlumičů - jeden vyjde minimálně na deset tisíc korun a i u těch obyčejných je nutné počítat se zhruba poloviční cenou. Typickou bolestí jsou také váznoucí zadní brzdy - stejně jako u jiných vozů je doporučujeme nechat každoročně vyčistit.
Silentbloky i čep předního ramene pořídíte i v druhovýrobě. Se zadní víceprvkovou nápravou potíže nebývají.
GS se nabízelo výhradně s automatickými převodovkami - konkrétně šesti a osmistupňovými. Pro dlouhodobý a bezproblémový provoz v nich rozhodně doporučujeme stejně jako v diferenciálu pravidelně měnit olej. Lexus sice náplň označuje za doživotní, my bychom ale nedoporučovali zjišťovat, co formulace znamená.
Pozor na olej
Po uvedení na trh automobilka nabízela benzinový třílitr a na některých trzích také o půl litru větší jednotku. Zásadním rozdílem je, že zatímco třílitr spoléhá pouze na přímý vstřik, objemnější jednotka jej pro snížení spotřeby doplňuje i nepřímým.
Ve většině případů motory fungují spolehlivě. Spíše výjimečně odchází lambda sondy - i šestiválec má čtyři. Špatná funkce může stát nejen za zvýšenou spotřebou. Problémy může způsobovat i netěsné víčko nádrže.
U obou zmíněných jednotek trápí některé vozy s vyšším nájezdem i nadměrná spotřeba oleje způsobená zakarbonováním spalovacích prostor a opotřebovanými pístními kroužky. U postižených vozů dosahuje i více než 1,5 litru na tisíc kilometrů. To následně vede k poškození katalyzátorů a drahé a komplikované opravě.
U třílitru je také nutné prověřit, jestli proběhla svolávací akce, zabývající se nesprávným utažením snímače tlaku paliva. Pokud z vozu cítíte zápach benzinu, může to být právě tento nedostatek.
Motor je příkladně zakrytovaný. Přístupný je pouze startovací akumulátor.
Lexus auta svolával hned několikrát - selhával hlavní brzdový válec, unikalo palivo, problematické byly i airbagy a předpínače bezpečnostních pásů. Některé vozy také mířily do servisu kvůli vadné sérii pružin ventilů - po startu takové motory běžely výrazně hlučněji.
Benzinové osmiválce - ať už starší 430, ale i pozdější 460, který také dostal kombinaci přímého a nepřímého vstřiku - jsou absolutním vzorem spolehlivosti. Škoda, že v našem prostředí odrazuje od koupě běžně patnáctilitrová spotřeba.
Bez dieselu
Lexus se na rozdíl od Infiniti rozhodl vyhnout instalaci naftového motoru. Místo toho vsadil na hybridní ústrojí s dvojicí planetových převodovek a elektromotorem. Díky tomu dosahuje působivých výkonů (0-100 km/h za 5,9) a nízké udávané i reálné spotřeby - mezi osmi a deseti litry. Konkurenční diesely nebudou výrazně úspornější.
Spalovacím základem je modifikovaný 3,5 litrový šestiválec, který také výjimečně umí nadměrně spotřebovávat olej. Jinak hybrid zvládá i vysoké nájezdy většinou bez potíží.
V případě oprav jsou však ceny vysoké - třeba trakční akumulátor vyjde na devadesát tisíc. Na druhou stranu údržba stejně starého dieselu s automatem a filtrem pevných částic běžně hrozí podobnými čísly. U hybridní verze bychom se proto rozhodně vyhnuli zásahům neautorizovaného servisu.
Jak jezdí Lexus GS s benzinovým šestiválcem, se dočtete v následující kapitole.
Kvalitní zpracování
Spotřeba hybridní verze
Zajímavá technická řešení
Odhlučnění
Méně komfortní odpružení
Riziko spotřeby oleje u V6
Vyšší ceny servisu
Nižší dostupnost neoriginálních dílů
6 /10