Krásná, kvalitnější, ale také velmi těžká… Tak by se dalo shrnout, jak byla při uvedení hodnocena Alfa Romeo 159. Jak funguje po letech?
Kapitoly článku:
Alfa Romeo byla vždy především volbou znalců. Platilo to i o modelu 156, který dokonce v roce 1998 získal evropský titul Auto roku. K úspěchu měl nakročeno velmi slibně. Kdo jiný v té době kombinoval krásné křivky, neobyčejně hbité motory, premiérové využití tichých a úsporných dieselů se vstřikováním common-rail s famózním podvozkem? Navíc už tehdy nechybělo v nabídce také neméně pohledné kombi.
Jenže uživatelská realita byla bohužel často podstatně mlhavější. Fenomenální podvozek na českých tankodromech snášel maximálně desítky tisíc kilometrů bez výraznějších oprav, motory Twin-Spark byly neobyčejně choulostivé na správný olejový servis, elektronika měla celou řadu vrtochů...
Existují zástupy majitelů, kteří by na auto přísahali a dokonce jej umí i za smysluplné částky udržovat. Zbytek aut, která v životě neměla takové štěstí, ale postupně zarůstá travou v temných koutech méně úspěšných bazarů.
Nástupnický model 159, který se světu představil v roce 2005, sliboval velké změny. Už vzhledem auto, které se objevilo i jako kupé Brera a kombi Sportwagon, působilo o poznání robustněji. I když dílo Giorgetta Giugiara, které rozvíjelo styl modelu 156, můžeme považovat za obzvláště zdařilé.
Kromě designových odkazů na předchůdce ale nezůstal kámen na kameni. Italové vůz postavili na nové platformě GM/Fiat Premium, a jak název napovídá, řadu technických řešení dodal tehdy spřízněný americký koncern - i když plány na širší využití platformy nakonec nebyly naplněny.
To může být zájemci jedno, jenže nová platforma, která sice byla skutečně bezpečná, se ukázala jako neobyčejně těžká. Pro srdcaře italské značky však byla největší pohromou instalace motorů 1.8, 1.9 JTS a 2.2 JTS a 3.2 JTS z Opelů a Holdenů.
Právě nepříliš charakterní šestiválec australské značky nahradil legendární šestiválec původem z Itálie. Stejně jako u vrcholného italského pětiválcového dieselu jej šlo propojit s pohonem všech kol, který realizoval poctivý mezinápravový diferenciál Torsen.
Částečnou váhovou úlevu přineslo modelu až přepracování v roce 2008. Výrobce rozšířil využití tvrzených ocelí, a upraven byl i podvozek, který má od té doby lehčí hliníková ramena. Celkově auto zhublo 45 kilogramů, a navíc dostalo elektronickou uzávěrku diferenciálu. Další proměny nastaly o rok později. Tehdy vůz dostal italský motor 1750 TBi a nový diesel 2.0 JTDm.
Dnes nejstarší kusy Alfy 159 pořídíte od osmdesáti tisíc korun. Zachovalá auta s prověřeným původem ale stále vyjdou zhruba na dvojnásobek.
Na co si dát pozor poradíme v galerii
