Minitest Subaru Forester 2.0i-L: Vylepšený kmet dostal dvě oči navíc

Subaru je typickým zástupcem asijských automobilek, které modernizují svoje vozy každým rokem. Zatímco se v Evropě o modelových rocích tolik nemluví, faktem je, že se u modelů "souhvězdí" na přelomu každého léta mění někdy maličkosti, jindy podstatné věci.

Forester současné generace je na trhu již šestým rokem. To je už jindy časem posledního rozloučení, ale on se do důchodu ještě nechystá. S tím, jak se mění filozofie a marketing automobilky, následuje i vývoj Foresteru. Subaru si chce sice zachovat ten charakter poctivé a do značené míry neobvyklé techniky, ale akcent místo závodních genů převzatých z rychlostních zkoušek dává na SUV a bezpečnost. Nový systém podpory řidiče EyeSight má v podstatě jedinému SUV v evropské nabídce značky vtisknout tyto hodnoty.

Dvě kamery místo boule před chladičem

Dílčí modernizace Foresteru se točí zejména kolem systému EyeSight, a tak si dovolím jej v rámci variabilně uspořádatelného formátu minitestu upřednostnit. Systém, který byl představen už v modelech Outback, Levorg a Impreza, pracuje se stereokamerami umístěnými u vnitřního zpětného zrcátka.

Jedná se o zcela ojedinělé řešení, které zastoupí veškeré radary a čidla používané u konkurentů. Na rozdíl od takzvaného lidaru k tomu nepotřebuje další pomocníky, což systém činí dostupnější. Kamery navíc nepotřebují ani tvrdé překážky jako klasický mikrovlnný radar, u něhož může být problémem měkká tkáň člověka.

Subaru dvojici kamer přirovnává k lidským očím. Software neustále posuzuje tvar, vzdálenost a rychlost objektů. Plná tak roli nouzového brzdění ve městě, adaptivního tempomatu v rozmezí od 0 do 180 km/h, hlídání jízdních pruhů nad 50 km/h a ještě informuje software řazení převodovky.

Vše o adaptivních tempomatech. Na jakých principech fungují a co umí?

Milan Lažanský

Technika

Z vlastní zkušenosti systém chválím za pohotovou funkci adaptivního tempomatu včetně posunování v kolonách. Byť naštěstí v nijak dramatických, ale přesto typicky městských situacích, musím EyeSight pochválit za včasnou, ale především neustrašenou reakci. Vzpomínám tímto na vozy Suzuki s podobným, ale na jiném principu fungujícím systémem, které neustále pípají a přibrzďují, jen se k někomu přiblížíte a otravují tímto řidiče několikrát za den, i když nejede přehnaně agresivně.

Nevýhodou systému je, že tolik neuleví při dálničních přesunech. Hlídači jízdních pruhů posledních generací umí držet auto uprostřed pruhu, pokud to po nich žádáte. Nejsem přehnaným fandou všech elektronických "fičur", které zasahují do řízení, ale během stovek kilometrů napříč monotónní evropskou dálniční sítí to dokáže ušetřit dost energie, kterou normálně vynaložíte na neustálé rovnání auta ve stopě. EyeSight jen upozorní při překročení čáry. V tomto případě je tedy spíš jakousi ochranou rukou než pomocníkem.

Vůz jsem testoval v prosinci, kdy udeřily první ranní mrazy i do nížin. Zajímala mě funkce kamer při těchto podmínkách, kdy asi nikdo nevyškrábe zcela dokonale celé čelní sklo od zbytků ledu. I s malým přesahem ledové krusty do záběru jedné z kamer to systém vzdal a vyhodil chybovou hlášku. Ale to je zcela pochopitelné a lepší, než aby se snažil s nepřesnými informacemi. Naopak chválím, že i tak probíhala neustálá kontrola, a když sklo rozmrzlo úplně, systém sám začal pracovat, a to již po pár kilometrech.

Uvnitř nový infotainment a více vyhřívání

Součásti přestavby Forestera pro účely zabudování stereokamer si okamžitě všimnete zvláštně tvarovaných slunečních clon, které se dají vysouvat a zvětšit tak jejich plochu. Samotné kamery výhledu nijak nepřekáží, ani při sledování semaforů.

Modernizace přinesla i jinak poskládaná tlačítka na volantu, jejichž rozřazení musí respektovat právě funkce, které EyeSight nabízí. K dispozici je nyní i vyhřívání volantu a zadních sedadel.

Sedmipalcový dotykový displej s inovovaným systémem Starlink je také součástí nového balíčku. Hodnotím jej jako uživatelsky přívětivý, přehledný a rychlý systém, který však v porovnání s dnešními konkurenty působí po grafické stránce mírně zastarale. Zejména v kontrastu s tím, že v interiéru máte vlastně čtyři displeje. Všechny přitom používají zcela jiné technologie, jas a způsob zobrazování...

Zapomeňte na blbnutí

Subaru se i přes zmíněnou proměnu své image nezbaví Colina McRae, všech těch STi a buracejících boxerů. Možná to může i škodit. To když třeba jako já s nadšením přijedete do extrémně utažené zatáčky s tím, že "tomu naložíte". V očekávání, že se "Fozzy" pod plynem sveze zadními koly ze stopy. Na to byste ale potřebovali sníh či bláto, a možná taky ruční brzdu.

Příčiny jsou dvě a vlastně spolu souvisí. Pohon všech kol používá v případě převodovky Lineartronic středovou spojku místo diferenciálu, takže nemá k takovému chování na suchu příliš pochopení. Právě bezestupňový Lineartronic navíc ale při rozjezdu z místa či ve velmi nízkých rychlostech za každou cenu drží nízké otáčky, kde adhezi kol s atmosférickým motorem jen tak nepřemůžete.

Právě Lineartronic je podmínkou, pokud chcete mít Forestera vybaveného výše zmíněným systémem EyeSight. Právě proto disponuje nová, nedávno testovaná Impreza, pouze touto skříní. Umí sice přednastavené stupně v manuálním režimu, ale při plné akceleraci do nich nepřechází, třeba jako skříň stejného typu u Nissanu a Renaultu. Plný plyn tak znamená monotónní kvílení. Při klidné jízdě se ale s převodovkou a dvoulitrovým boxerem žije příjemně a relativně za málo. Není problém jezdit za 8 litrů na 100 kilometrů.

Proč bych pořád s rodinným SUV tak sportoval, ptáte se? No přece kvůli tomu skvělému podvozku. Vezměte Forestera na tu nejvíce zabahněnou a zimními podmínkami rozbitou silnici, plnou velkých děr a vlnovek, a objevíte v něm naprostého suveréna, kterému je úplně jedno, po čem jede - tehdy vás to auto vážně začne bavit a jen tehdy začnete žehrat nad línějším pohonným ústrojím.