Ještě zhruba měsíc bude trvat panování Peugeotu 3008 coby Evropského auta roku (Car of the Year). Za tu dobu si tento model získal velkou oblibu. Lidem, jak se ukázalo, nevadí, že vůz s karoserií připomínající SUV, vůbec nenabízí možnost pohonu všech kol.
V týdenním testu jsem tentokrát prověřoval vlastnosti verze 1,2 PureTech s šestistupňovou manuální převodovkou.Vyšší ze dvou stupňů výbavy (Allure) doplňovala ještě řada příplatkových prvků.
Hlavním trumfem, který má zákazníky přimět ke koupi tohoto vozu, je design. Zvenku Peugeot 3008 v testované variantě působí téměř jako vůz z luxusního segmentu. Přispívá k tomu množství chromu. Působivá je zejména linka navazující na proužek světel denního svícení v horní části hlavních světlometů. Ta pak zase u "A" sloupku přechází v chromovaný proužek lemující boční okna vozu.
Velmi se mi líbí také chromované segmenty v opět chromem olemované masce chladiče. Vzadu je pak také nad nárazníkem masivní kus chromu a dojem prémiovosti vzbuzuje rovněž černý lesklý plastový pruh mezi koncovými světly. Celek působí zároveň vyváženě i efektně. Pokud jsou jak přední, tak i zadní světla LED, jako v případě testovaného vozu, vypadá to opravdu dobře. Ovšem je třeba za to zaplatit příplatek 32 000 Kč.
Snad ještě lépe vyznívá interiér. Za etalona v kvalitě i designu interiéru stále považuji značku Audi. Peugeot se ovšem přiblížil na malý krůček. Přitom k tomu nepotřeboval superdrahé materiály. Například i část obložení palubní desky, stejně jako dveřní panely, jsou z textilu. Působí to ale útulně a díky perfektnímu zpracování i hodnotně. Sedačky mají i možnost prodloužení sedáku (opět prvek, na který jsme zvyklí spíše u prémiových značek), páčky na ovládání jednotlivých funkcí vozu jsou pak kovové a perfektně opracované.
Zde považuji za přínosné zachování klasického otočného"knoflíku" na ovládání hlasitosti, případně vypnutí rádia, přestože prakticky vše ostatní se nastavuje výhradně dotykem na centrálním displeji.
Interiér na vysoké úrovni
Pochvalu si Peugeot nepochybně zaslouží také za to, že do sériové výbavy zahrnul i-Cockpit, což je digitální sdružený přístroj. Má pět možných konfigurací. Například si na něm můžete promítnou i navigační mapu, a pokud vás nezajímá vůbec nic jiného než aktuální rychlost, zvolíte si verzi, v níž se uprostřed displeje ukazuje jen a pouze aktuální rychlostní tempo.
Líbilo se mi množství a kapacita odkládacích prostorů. Masivní středová schránka sice poměrně důkladně od sebe odděluje řidiče od spolujezdce (spolujezdkyně), ale uvnitř je opravdu velký prostor, dokonce ještě větší než v klasické přihrádce před spolujezdcem. Také kapsy jak v předních tak i v zadních dveřích jsou opravdu velkoryse dimenzované.
Peugeot 3008 je rodinné auto a docela dobře si umím představit, že v něm bude cestovat i pět lidí. Nesmí to sice být členové basketbalového týmu, ale běžně vzrostlí dospělí se i na zadní lavici celkem pohodlně usadí. Poté, co jsem si sedačku řidiče nastavil do polohy ideální pro řízení a přesedl si dozadu, před koleny mi zbývaly ještě tři centimetry volného prostoru a nad hlavou stejně. A to ještě vnitřní výšku v interiéru snižovalo instalované střešní okno.
Rodinné auto samozřejmě musí mít i dostatečně velký zavazadlový prostor. A to Peugeot 3008 má. 591 litrů je na auto, které na délku měří necelých 445 centimetrů, opravdu solidní hodnota.
Líbí se mi jeho pravidelný tvar i možnost sklápět opěradla zadních sedaček (jsou rozdělena v poměru 60:40) pomocí páček na stěnách kufru. Pokud potřebujete převézt v interiéru jeden nebo dva páry lyží, lze otevřít okénko uprostřed zadního opěradla. Jen háčků a upevňovacích ok by mohlo být více.
Pod podlahou kufru bylo v tomto voze také dojezdové rezervní kolo. Jde o příplatkový prvek (4000 Kč). Standardem pro tento vůz je lepicí dojezdová sada.
A co motor?
Hlavní otázkou během testu bylo, zda základní motor 1,2 je pro takto velké auto dostatečný. Je sice naladěný na 130 koní (96 kW) a jedná se o agregát ověnčený řadou ocenění v anketě o Světový motor roku, ale přece jen je to tříválec.
První dojem po nastartování je veskrze příjemný. I když Fordův Ecoboost či tříválce montované do vozů koncernu Volkswagen, také postupně vyspěly a většina lidí vůbec nepozná, že jejich vůz tento typ agregátu pohání, motoráři francouzského uskupení PSA odvedli ještě o kousek lepší práci.
Zvuk motoru je velmi dobře tlumený a typický chrčivý projev tříválců je zde maximálně potlačen. Ještě lepší je to v parametru vibrací. V interiéru, i když jsem nechal auto nastartované na volnoběh a právě na tuto oblast se co nejvíce koncentroval, nic jsem necítil. Bravo! Teprve při vyšších otáčkách (myšlena je hodnota 4000 a více) začne zvuk do kabiny pronikat ve vyšší míře. Ani v tomto případě však není nepříjemný.
Vyšší otáčky však čas od času potřebovat budete. Zatímco při klidné vyhlídkové jízdě rovinatou krajinou si bude motor klidně ševelit na šestku a z nádrže bude ubývat každých sto kilometrů necelých šest litrů (5,8-5,9), tak pokud zavítáte do členitějšího terénu, budete nuceni podřazovat alespoň na "čtyřku". Jednotlivé převodové stupně šestistupňové skříně jsou totiž hodně dlouhé. Pro změnu převodu musíte s řadící pákou vykonat poměrně dlouhý pohyb. Ten navíc obvykle doprovází i určité zadrhnutí.
Pokud začnete potenciál vozu využívat více, nebo ho jen prostě více zatížíte, dostanete se už na spotřebu přes sedm litrů. S tím také koresponduje spotřeba na dálnici. Při udržování domácí povolené stotřicítky jsem pak z palubního počítače odečetl hodnotu 7,5 litru na sto kilometrů. Otáčkoměr v takové situaci ukázal 2700 otáček.
Jízdní vlastnosti auta jsou nadprůměrně dobré. Potěšila velice mírná a snadno čitelná nedotáčivost, ale také relativně přesné a nijak výrazně přeposilované řízení. Ochotu vozu měnit směr nepochybně vylepšuje lehký motor v přídi, s dvoulitrovým dieselem by se zřejmě chování auta v zatáčkách změnilo. Peugeotu se podrželo udržet pohotovostní hmotnost na úrovni 1325 kilogramů, což je velmi solidní hodnota napomáhající celkové agilitě.
Podvozek je naladěný spíše měkce, ale nemá "houpavý" charakter jako některé jiné vozy pocházející ze země Galského kohouta. Nerovnosti přejíždí bez nervozity, pouze setkání kol s příčnými nerovnostmi provází tlumené "ducnutí".
I když jsem na začátku testu přistupoval k jedna-dvojce pod kapotou s určitým despektem, nakonec musím říci, že charakteru takového rodinného auta plně vyhovuje. Samozřejmě, v určitých okamžicích, by se dalších pár desítek koní hodilo, ale dětem či manželce by se pak jejich využití zřejmě moc nelíbilo.
Na rodinné výlety je 3008 jak dělaná. Navíc určitě neudělá ostudu. Jak exteriér, tak i interiér působí velmi hodnotně a reprezentativně. Přepravní kapacita je značná a výbava obsahuje vše, co lze od takového vozu požadovat. Jen cenovka není z nejnižších. Tuzemští dealeři si totiž za vůz s tímto motorem žádají přinejmenším 560.000 Kč a za vyšší výbavu ještě o 40.000 Kč více.
Peugeot 3008 1,2 PureTech - základní technické údaje, ceny |
Model |
Peugeot 3008 1,2 PureTech 130 Allure |
Motor |
1,2 PureTech 130 |
Zdvihový objem [cm3] |
1199 |
Válce/ventily |
3/4 |
Největší výkon [kW/min] |
96/5500 |
Točivý moment [N.m/min] |
230/1750 |
Převodovka |
6M |
Max. rychlost [km/h] |
188 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] |
10,8 |
Komb. spotřeba [l/100 km] |
5,2 |
Základní cena modelu [Kč] |
560 000 (1,2 PureTech - Active) |
Cena testované verze |
600 000 (1,2 PUreTech - Allure) |