U Mercedesu se rádi nechávají slyšet, že jako první přišli se "čtyřdveřovým kupé". Inu, jak se to vezme, pro mě byl jakýmsi kupé se zadními dveřmi, jakkoli toto označení postrádá smyslu, už třeba Citroën DS v roce 1955. Ale teď vážně, první CLS skutečně bořilo představy o prémiovém sedanu vyšší střední třídy a faktem je, že blízcí rivalové museli teprve reagovat, a to řadou 6 GranCoupé či A7...
Nyní je tu už třetí generace. Oba předchůdci stavěli na základech třídy E, v čemž pokračuje i novinka, i když zde to už není tak jednoduché. Díky modulární platformě má totiž právě "éčko" mnohem blíže vlajkové lodi, třídě S.
Designově jej však vnímám jako průkopníka nového stylu značky. Inu, nového. Mercedes se nikdy neodvážil k radikálnímu kroku z generace na generaci a typické rysy zachovává po desetiletí. Stejně jsou však například trojúhelníkové světlomety nově zavedeným pořádkem, v němž pokračuje třída A.
To, že CLS patří do rodiny stylových mercedesů, tedy kupátek a kabrioletů, poznáte díky umístění hvězdy. Vepředu je vždy v masce, vzadu samostatně na víku kufru. Místo pro registrační značku je tu na nárazníku. Zboku pak bezpečně poznáte, že se jedná o CLS. Snižující se profil střechy a především charakteristická "banánová" linka kolem oken připomíná už první generaci. Oproti generaci odcházející se naopak novinka zbavila hran, přechod blatníků a horizontální linie je plynulý.
Svítí už i výdechy
I když od luxusního mercedesu ledacos očekáváte, stejně mě úroveň zpracování kabiny znovu uchvátila. Majitel vrcholně vybavené třídy S si tady rozhodně ochuzen připadat nebude. Lány jemné kůže, obšité až k oknům, dva velké displeje před vámi a voňavé, kvalitní dřevěné obložení. Jedná se o to stejné, až barokní pojetí luxusu, kterým se dnešní Mercedes odlišuje od technicistního Audi či sportovního BMW.
Pár podstatných odlišností od značkově spřízněných sedanů se tu přeci jen najde. Především sedíte o poznání níže. Pro starší zákazníky možná nevýhoda, jinak je ale i díky nižšímu prosklení v CLS útulněji. Okna jsou opět bezrámová, ale skvěle odhlučněna. A jak jemně se spouštějí... Nejpodstatněji se CLS odlišuje vzadu. Zatímco první generace byla vozem čtyřmístným, novinka místo uprostřed nabízí. Ovšem pouze formálně. Sedadla jsou záměrně výrazně vykrojena, což z toho prostředního dělá nouzovou volbu.
Podélně je místa jako v éčkovém sedanu, prostoru na hlavu ale rozhodně není dostatek. Pokud plánujete častěji převážet osoby s výškou lehce nad 190 centimetrů, jako jsem já, nedoporučuji. Pokud totiž budou trvat na tom, že si záda opřou celá, na hlavu prostě místo nezbude. Jediným řešením je posunout se v sedadle a ohýbat si páteř. Ale CLS to vlastně ani nemám za zlé. Portfolio Mercedesu je natolik široké, že výměna za nádhernou linii střechy je pochopitelná.
CLS také přichází s prosvětlenými výdechy ventilace. Ty za normálních okolností svítí shodně s ambientním osvětlením, ale pokud přidáte na teplotě, na chvíli zrudnou, při snížení stupňů naopak zmodrají. Krásná zbytečnost. Stejně jako systém Energazing Control převzatý ze zmodernizované třídy S. Nabízí relaxující, zábavní či uvolňující režimy, které přizpůsobí masáž, hudbu, vůni či osvětlení interiéru, aby posádce navodil tu správnou atmosféru.
Zásadně řadově
U nového CLS Mercedes poprvé zcela dokončil transformaci z vidlicových na řadové šestiválce. Jedná se z principu o jednodušší a vyváženější konstrukci, která sice potřebuje více podélného, ale zato méně příčného místa. V nabídce jsou třílitry. Dieselové 350 a 400d, a benzinové 450 a AMG 53. Brzy přijdou i čtyřválce, taktéž nové generace, ovšem zatím neodhalených parametrů. Naopak výš se údajně u CLS nepůjde. Na osm válců tak nejspíš zapomeňte. Variantu AMG 63 si totiž rezervovalo čtyřdveřové GT představené na ženevském autosalonu. To je fakticky CLS s jinou karoserií.
Nejprve jsem vyzkoušel dieselovou verzi 350d. Jedná se o stejně sametový motor jako silnější "čtyřstovka", kterou jsem vyzkoušel v testu faceliftované třídy S. Nenabídne sice tak znatelný zátah, ale ve spolupráci s jemnou devítistupňovou převodovkou umí točivý moment podávat nebývale jemně. Ve vyšších otáčkách má pak hezký, hučivý zvuk.
Více mě zajímala benzinová verze 450. Přináší totiž vůbec poprvé logo se dvěma písmeny EQ. To u Mercedesu symbolizuje elektrifikaci. U této motorizace to znamená elektrický kompresor EQ Boost. Díky němu máte k dispozici u zážehového agregátu neskutečnou dávku točivého momentu už od těch nejnižších otáček a dokáže také krátkodobě zvýšit výkon jednotky.
Díky 48voltové soustavě se také motor spouští reverzibilním alternátorem, umí plachtit bez motoru. Příslušenství, jako je vodní pumpa, se obejde bez mechanického rozvodu od motoru. Motor jako takový je prostě skvělý. I přesto, že inženýři dbali na zlepšení odezvy v nízkých otáčkách, velmi kvituji také to, že neopomněli dát agregátu špičku výkonu. To znamená, že se dere po otáčkách a výkon ještě znatelně vrcholí u červeného pole.
Mercedes-Benz CLS - technická data a základní ceny |
Motor |
350d 4Matic |
400d 4Matic |
450 4Matic |
AMG 53 4Matic+ |
Zdvihový objem [cm3] |
2925 |
2925 |
2999 |
2999 |
Válce/ventily |
6/4 |
6/4 |
6/4 |
6/4 |
Největší výkon [kW/min] |
210/4600 |
250/3400 |
270+16/5500 |
320/6100 |
Točivý moment [N.m/min] |
600/1200 |
700/1200 |
500+250/1600 |
520+250/1800 |
Převodovka |
9A |
9A |
9A |
9A |
Max. rychlost [km/h] |
250 |
250 |
250 |
250/270 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] |
5,7 |
5,0 |
4,8 |
4,5 |
Komb. spotřeba [l/100 km] |
5,6 |
5.6 |
7,5 |
8,7 |
Základní cena [Kč] |
1.729.000 |
1.828.000 |
1.772.000 |
- |
Vrcholem je verze 53 AMG, která používá v jádru stejný, mildhybridní agregát. Samotný šestiválec dává výkon 320 kW (435 koní) v 6100 otáčkách a točivý moment 520 N.m v rozmezí 1800-5800 otáček. Už to samo o sobě je super, všemu ale sekunduje právě systém EQ Boost schopný krátkodobě poskytnout dalších 16 kW (22 koní) a 250 N.m, stejně jako u slabší verze.
Číslovka 53 jej o deset čísel odlišuje třeba od modelu E 43 právě kvůli řadovému uspořádání válců a elektrickému posilnění. Oproti verzi 450 máte navíc k dispozici "tvrdý" manuální režim, do kterého vám automatika ani po chvilce nezasáhne.
Především efektivně a elegantně
Mercedes očividně nechtěl postavit chuligána, a to ani v případě verze AMG. Divadlo, které předvádí osmiválcové vozy s těmito třemi písmeny, se tady úplně nekoná. Startovací tlačítko jsem mačkal s nadšením malého kluka, ale CLS si jen velmi tiše zabrumlalo, v podstatě naskočilo jako běžná verze. Bublání a střílení do výfuku si vyžádáte jen při tom nejostřejším tempu. I verze AMG se tak chová vlastně velmi podobně, jako normální CLS.
Připočtěte si ale o maličko tužší a progresivnější nastavení podvozku ve všech režimech díky AMG Dynamic Control+, až čtyřpístkové brzdy a hlasitější výfuk. Ale také chytřejší pohon všech kol. Systému 4Matic+ sice chybí driftovací režim, které nabídne E63, ale zcela variabilně rozděluje točivý moment mezi všechna čtyři kola.
To, jak se nastavení AMG blíží standardním motorizacím ale není vůbec špatná vizitka, protože jen málokteré auto je tak schopným GT. Na dálnici je i díky balíčku semi-autonomních asistentů poslední evoluce skvělý. I bez toho, aby vám sám kroutil volantem, totiž bravůrně zvládá disciplíny jako je odhlučnění či naprosto špičková stabilita.
Zajímavé je řízení. Když vodíte třídu S, jedná se stále o specifický zážitek. Už ji nekormidlujete, jako pár generací zpátky, ale část z té vláčnosti tam stále je. Na okresce máte pocit, že předek vozu do zatáček velmi elegantně... vkládáte. To vytváří velice specifický projev luxusní limuzíny. A v CLS to také cítíte, byť jen velmi vzdáleně. Zcela pochopitelně a cíleně je zde řízení přímější a dravější, avšak stále vysoce vyvážené.
V zápětí přepínám do sportovního režimu, vstříc serpentinám k vrcholů hory Montserrat poblíž Barcelony. Zde se odhaluje pravý jízdní charakter CLS. Poskytne vrcholnou míru cestovního komfortu, kdy se vzduchové odpružení (můžete mít i ocelové pružiny s adaptivními tlumiči) jen tak pohupuje a dokáže tlumit i náhlé rázy. Poté ovšem ztuhne a prim hraje nekonečný příval přilnavosti. Přední náprava poskytuje na takto těžké auto obrovský grip. Rychlost v oblouku je díky tomu srovnatelná se sportovními vozy. A když to přeci jen přeženete, začne se hrnout přední částí ven, avšak velice poslušně a plynule.
Pohon všech kol ale příliš nedovolí si autem povídat skrze plynový pedál. Verze AMG je v tomto směru trošku dravější, ale že by vykouzlila efektní výjezd všemi čtyřmi z utažené zatáčky, a to pouze "přeplynováním"? Nikoli. CLS, a ve standardních motorizacích především, zůstává i při pokusu o vyprovokování stabilní, zakousne se a neutrální stopou vyrazí z apexu. Ve vší kontrole, s ostrými nevadnoucími brzdami a přesným řízením. Srandu na okreskách si tak užijete, ale všechno je spíše efektivní než efektní. Podvozek se ale zároveň nenechá ničím rozhodit, ani vlnou uprostřed oblouku.
Ať už pomalu, nebo rychle, cestovat s ním je radost!
Takový byl zcela očividně záměr konstruktérů. CLS, a to ani ve verzi AMG 53, není žádným paličem pneumatik, se kterým si můžete v zatáčkách pohazovat. S těmi dvěma tunami to umí třeba Lexus LC500, tento mercedes je však takřka dokonalým cestovním GT. Jeho výkonné motory dávají smysl zejména v kombinaci s přilnavostí a jistotou, které nabízí v jakýchkoli zatáčkách.
Přejet s ním Evropu tam a zpět? To zní jako skvělý plán. Podvozek vás nezávisle na nízkoprofilových kolech krásně pohoupe a ten relaxační režim se postará o to ostatní. V rámci trojcípé hvězdy se pak výrazně odlišuje méně použitelnými zadními sedadly nebo celkovým pojetím nízkého gran turisma.