Thalií u nás jezdí mraky a skoro se o nich nemluví. To je dobré znamení – malý turecký sedan s velkým kufrem nestíhají žádné fatální problémy.
Kapitoly článku:
Druhá generace Renaultu Thalia z let 2008 až 2012 dlouhá léta patřila k tomu nejlevnějšímu, co mohl zájemce o nový vůz pořídit. S cenami začínajícími na hranici sto padesáti tisíc korun přitom přilákala nejednoho zájemce.
Co je klíčové?
- Vyhnout se dieselovým verzím, které ekonomicky nedávají smysl
- Počítat s náklady na dražší výměnu rozvodů
- Smířit se s prakticky nulovou výbavou i mizernou bezpečností
- Nebrat úplně holé verze - těžko je budete prodávat
- Připravit se na uhoupaný jízdní projev
Je nutno podotknout, že ve skutečnosti není legitimní novou generací, ale jen modernizací předchozího „hrbáče“. Kromě přepracované líbivější karoserie s většími, lépe svítícími světlomety, modernější palubní desky a upravené palety motorů nepřináší nic moc nového.
Jak tento vůz, u kterého ceny nejstarších kousků klesají hluboko pod hranici sta tisíc korun, funguje jako ojetina? Zjišťovali jsme to za volantem provedení s benzinovou dvanáctistovkou, které jsme si zapůjčili v bazaru AAA Auto.
Protikorozní ochrana
Komfortní odpružení
Spolehlivost benzinových verzí
Nízká spotřeba
Objemný zavazadelník
Nejistý podvozek
Úzký a krátký interiér
Bezpečnost odpovídající 17 let starému Cliu II
Mimořádně chudá základní výbava
Nízký průvlak zavazadelníku
6 /10