V Česku sice ubývá silnic, které jsou podle mezinárodního hodnocení řazeny mezi ty nejvíce rizikové. Nicméně, spíše než jejich vylepšováním je to způsobeno bezpečnějšími auty a rostoucí intenzitou dopravy.
Pokud vás povinnosti nebo jiné záležitosti zavedou na silnici první třídy číslo 11, lépe řečeno na její úsek vedoucí mezi Žamberkem, Jablonným na Orlicí a Červenou Vodou ve východních Čechách, měli byste řídit s maximální obezřetností.
Na této silnici, podle nové rizikové mapy EuroRap, kterou představili společně představitelé firmy AF-Cityplan a Ústředního automotoklubu, totiž hrozí největší riziko smrtelné dopravní nehody, případně těžkého zranění. Silnice je dlouhá 22,8 kilometru.
Tato mapa se v České republice každoročně tvoří od roku 2008. Vždy se do ní započítávají nehody, které se tu staly v uplynulých třech letech. "To proto, aby nedošlo ke zkreslení vinou třeba jedné mimořádně tragické nehody," vysvětlil Roman Turza z Úseku strategického rozvoje Ústředního automotoklubu. Do statistik jsou přitom zahrnuty pouze silnice první třídy a dálnice.
Nejméně rizikové silnice jsou zelené a žluté, oranžová a červená znamená vyšší riziko a černá to nejvyšší
"Původně bylo silnic v té nejrizikovější z celkem pěti možných kategorií v Česku přes stovku, nyní jejich počty klesají až k letošnímu číslu 13," uvedl odborník na vyhodnocování rizikovosti dopravních staveb Jiří Landa. "Není to ovšem tím, že by se silnice a dálnice u nás nějak zásadně vylepšily, nebo, že by řidiči jezdili opatrněji.
"Spíše je to tím, že dnes máme bezpečnější automobily, které samy o sobě dokážou zabránit smrtelnému, nebo těžkému poranění a současně stoupá intenzita dopravy. A jelikož je mapa pouze statistickým přepočtem mezi počtem vážných nehod a počtem "vozokilometrů", koeficient nebezpečnosti klesá," vysvětlil Landa.
Zdroj ÚAMK
Hlavním účelem tvorby této mapy je skutečnost, že ke každé smrtelné nehodě ze zhruba padesáti procent přispívá i stav komunikace a konkrétních dopravních opatření na tomto místě. "Ředitelství silnic a dálnic, případně další správci komunikací tak získají vodítko, na jakých úsecích by bylo zapotřebí udělat nějaká opatření k vylepšení jejich bezpečnosti," uvedl Landa. Podle něj by sice bylo lepší vycházet z bezpečnostních auditů a ne pouze pasivně čekat, kde se lidé zraňují a zabíjejí, avšak na takzvané hvězdičkování silnic, které je běžné v mnoha zemích, se zatím v České republice nenašly peníze.
Největší část vozovek s největší mírou rizika se nachází v severních příhraničních horách. Jde vesměs o silnice, které využívají k napojení na dálniční síť také řidiči mezinárodní kamionové dopravy, jsou úzké s malou dohledností a navíc zhusta obklopené pevnými překážkami.
Jsou tedy pravým opakem toho, jak by správná silnice měla vypadat. "Silnice by v ideálním případě samovysvětlující a odpouštějící, tedy řidič by na ní neměl být zaskočen nějakými nečekanými jevy a situacemi a pokud se tam již vyskytnou, měl by mít možnost na ně reagovat tak, aby se nestala fatální nehoda," říká Janda.
V současné době je podle něho u nás kolem silnic stále obrovské množství pevných překážek. I věci, které jsou nezbytné, jsou navíc často špatně řešeny. "Například propustky kanalizací v příkopech mají kolmé stěny, místo aby jejich ústí bylo šikmé. Také svodidla nejsou zapuštěna plynule do terénu nebo zakončena deformovatelnými deskami, ale často jsou udělána tak, že můžou auto katapultovat do vzduchu nebo se na jejich konec vůz dokonce může napíchnout," uvádí konkrétní případy Landa.
Nejméně rizikové, tedy označené jen zelenou či žlutou barvou, jsou v Česku všechny dálniční úseky. To je ale především dáno tím, že je tam vysoká intenzita dopravy a případné vážné nehody "zředí" obrovské množství zmíněných vozokilometrů.